Mam hlad, boli me nohy, bezte mi z cesty

26. listopadu 2016 v 15:40
Dnesni clanek je prvni z kategorie bezprostrednich dojmu. Snad nebude vadit, kdyz tyto clanky budu psat na mobilu bez hacku a carek.

Je sobota odpoledne stojim v bile ve fronte u pokladny a projevuji se me temne stranky a temne stranky behu. Na povrch se doslova dere me horsi ja. Proc? Tak pekne poporadku. Vcera jsem to trochu prepiskl. Zcalo to tim, ze jsem se po dlouhe dibe videl s kamaradkou Kackou a nakrouzili jsme spolu cca 8km v Luzankach a ja si pred tim jeste dal 4km,abych se do tech Luzanek dostal po svych. Tady byl svet jeste v poradku. Jenze ja si chtel bezet do elektrowordu pro nove gps hodinky a tady zacina ta legrace. Cesta tam a zpatky na byt mela cca 20km. 32 ubehnutych kilometru v patek pred vikendem, no proc ne :-D. Aspon budu zase jednou za hrdinu a byka.

V sobotu rano jsem se probudil rozklusl se 2km pro snidani a pak to prislo. Takovy pohodovy vylet pres u Babu k prehrade a beh kolem prehrady. Sumasumarum dalsich 31 kilometru. Pojal jsem to lehce,takovy trenink obecne vytrvalosti a trenink hlavy,abych vydrzel bezet,i kdyz me uz od zacatku nohy celkem boli. A svete div se, ono to i celkem fungovalo. Tempo oscilovalo okolo 6 minut na kilometr , pohodicka. Takhle to vydrzelo prvnich 25km a pak prislo peklo na zemi. Nozicky boli, boli me i stat, sotva se plouzim. Nicmene porad makam, znat takove stavy se muze v zavodech a hlavne na jejich konci hodin. Uz jsem skoro v domecku, uz jen nakoupit v bile.

To jsem ale nemel delat moje tezce zkousena mysl a telo narazili na realitu a na hladak,ktery me mezi regaly nemilosrdne prepadl a obral me o posledni zbytky moralky. Stojim ve fronte, chtel bychbsi sednou, ale nemuzu. Silene touzim potom si sednout a nemuset uz nic delat. Tedy nic krome jezeni. Vsichni kolem me jsou najednou otravnejsi nez normalne. Vsechny nesnasim a chtel bych zmizet. Mam chut si do neceho bouchnout,mam pocit,ze vybouchnu. Porae nejeem na raee. To snae ne problem s jednim.mym farkovym kodem. Dalsi zdrzeni, prodiram se mezi lidmi k chladaku pro jone hranolky. Pomooooc potrebuji cukr, dejte mi nekdo neco sladkeho a to hned a bezte.mi z cesty. Konecne jsem venku z obchodu, zbyva mi necely kilometr do domecku: "Clovece neboj se, to uz zvladnes". Nechci svoje stehna at jdou pryc, ja chci nejale nove,ktere nebudou tak bolet.

Tak takhle nejak vypadal muj sobotni konec pohodoveho behu. Take mate tak radi beh a unavu z behu? :-D Podle me je tohle dalsi prinos behu, i kdyz se to na prvni pojled nezea nezda. Co je na tom pozitivni, nevybuchl jsem,ovladl jsem i pri bolesti a hladu sve pocity. To se muze hodit az prijdu domu, po tezkem dni v praci ci tezkem veceru v hospode a moje partnerka nebude mit na vareno :-D.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama