Předvánoční

19. prosince 2016 v 20:13
Vánoce už jsou za rohem, je 19.12. Už jsem nakoupil dárečky, už jsem napekl perníčky, už jsem udělal vánoční úklid, už jsem poslouchal koledy. Ale pořád to tak nějak nebyla ta prává vánoční atmosféra. Včera konečně napadl sníh a já mohl dnes po práci vyběhnout do zasněžené krajiny a konečně to přišlo. Postupně padala větší a hustší tma a já vběhl do lesa. Byl jsem tam jen já, křupající sníh pod nohami a tma přerušovaná chabým svitem čelovky. Snažil jsem se příliš nezpomalit do klouzající svahu a pomalu zapomínal na vše kolem. Cítil jsem se skvěle a bylo jedno, jestli zrovna šlapu nahoru a sníh mi podkluzuje nebo svištím z kopce dolů a sníh odlétává po prudkém dopadu mých nohou. A pak se to stalo, vnikla do mě ta pravá zimní a vánoční nálada. Je to prostě tak, běh přináší emoce, přes to nejede vlak.
At je jakékoliv roční období, tak příroda a krajina jsou nejkrásnější ne ze sedla koně, ale při rychlém kmitání vlastních nohou, člověk má tak nějak čas vše víc vnímat, je zemi blíž , může se ji dotknout. Zima je nejkrásnější, když mi pod nohami křupe čerstý sníh a občas mi uklouzne noha. Podzim ukáže své kouzlon na plono, když probíhám všemi barvami hrajícím lesem a přechází mi zrak nad tou krásou. Jaro na mě nejvíc dýchne, když můžu během proběhnutí natrhat přítelkyni kytici drobných kvítků. A to právě léto cítím, když se při běhu zastavím a ochutnám v lese borůvky nebo ostružiny a na konci běhu skočím do přehrady. Běh zážitky přináší a ztupňuje je. Když běžím, tak je svět ješt v pořádku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama