Březen 2017

Hoří má panenko a autopilot

12. března 2017 v 19:47
Přechodové tréninky jsou pro mě teď rozhodně nejdůležitější a budou ukazatelem formy- A proto jsem si dal o víkendu hned dva.V sobotu jsem si dal 120km na oblíbené rovinaté, ale větrné trase ve směru na Židlochovice a k nádrži Nové Mlýny. Základní trasa je cca 100km,já si dnes ještě přidal a část nádrží objela dosáhl tak těch 120km. Tak zhruba poslední třetina trasy byla tedy pořádné peklo. Stehna hořely jedna radost a bylo těžší a těžší udržet nějaké solidní tempo. Na tom se musí ještě hodně zapracovat :-D. Na druhou stranu je dost možné, že ty nohy bolely hodně kvůli tomu, že je ted hodně posiluji a až pak odpočinu, tak to posviští lépe. Každopádně ve mně čím dál víc zraje rozhodnutí, že budu teď mnohem víc jezdit na kole než běhat a to i ve všední dny, ale ještě by to chtělo,aby aspon o něco déle vydrželo světlo. nícméně nebylo vše špatně v první půli jízdy se mi dařilo držet cca 40km v kuse rychlost 30km v hodině, což je cílená rychlost na ironmena.

Tohle rozhodnutí bylo podpořeno i druhou částí tréninku a to 10.5km běhu, tedy čtvrt maratonem.Zvládl jsem ho za 59 minut cca. Udržel jsem tedy tempo potřebné k vytouženém ironmaratoneskému běžeckému času pod 4 hodiny. ALe to nebyla jediná pozitivní zpráva nohy mě během běhu postupně spíše přestavávaly bolet a uběhl bych v daném tempu rozhodně i víc kilometrů. Navíc na trase byly dva celkém výrazné kopce. Jasně z kopce jsem čas naháněl, ale ani do kopce jsem moc netratil a myslím, že na rovině bych byl schopný běžet i rychleji.

V neděli se situace opakovala s tím, že přecejenom jsem měl cíl otestovat spíš běh. Takže na kole 50km s průměrkou lehce nad 25 km/h způsobené různými zdrženími, průjezdem městem a tak objektivně řečeno si myslím, že sjem jel průměrkou o něco větší, i když se asi určitě neblížila vytouženým 30 km/h.

Pak přišel na řadu běh. Cíl po včerejšku ještě víc otestovat schopnost udržet po kole tempo zaručující maraton za cca 4hodiny. Požadované tempo tudíž 5:40 na kilometr. Trasu jsem si vymyšlená cca 30km s tím, že držet to budu jak dlouho to bude možné, přáním bylo vydržet to půlmaraton a pak už to doběhnout samospádem. Trasu jsem si naplánoval relativně kopcovatou s poslední fází kolem brněnské přehrady. A jak to šlo? První 1/4 maratonu, přesně dle plánu a čas cca 57 minut. Takhle to pak pokračovalo, kopce mě vždy trochu zpomalily, ale nikdy jsem se nevzdálil od vysněného tempa víc než o pár sekund. První třetina maratonu (tedy 14 km) stále tempo o něco lepší než to plánované a dostal jsem se do situace, že posledních 7 kilometrů do půlmaratonu mi už stačí běžet 6 minut na kilometr, abych splnil cíl. Nicméně hodinky pořád ukazují průměrné tempo 5:36, tudíž o něco lepší a náskok se pořád mírně zvětšoval. Takto jsem doběhl na metu půlmaratonu a řekl jsem si, že to zkusím dál držet až na 28km, tedy an 2/3 maratonu. Aniž bych tlačil na pilu tak pořád držím 5:36 a jedu tedy dál. nakonec trasa měla 31.5 kilometrů, tedy 3/4 maratonu a finální průměrné tempo bylo 5:38 na kilometr a to jen kvůli tomu,že jsem to zapoměnl stopnout na posledním semaforu. Resume. Ne že by se mi běželo s přibývajícími kilometry úplně svěže, ale nastavil se prostě jakýsi autopilot,který mě bez extrémní námahy držel neustále pod šesti minutami na kilometr a většinou okolo 5:40 na kilometr. už se mi nechtěla vymýšlet úprava trasy a kličkovat někde po městě, ale věřím, že bych to udržel i dalších 10 kilometrů do celého maratonu. Jasně ujel jsem dnes jenom 50km a to navíc v pomalejší tempu, než bych chtěl jet na ironmenovi, ale na druhou stranu jsem makal i včera, takže si myslím, že je to hodně dobrý signál směrem k běžeckému času a splnění jeden z postupných tréninkových cílů.

Aby enbyla nuda tak ještě teď večer dřepuji. Průěbžně mám 500 dřepů.

Takže sumasumarum vysvědčení za běh 1- a za kolo tak 2-. Důsledek je jasně ten,že běhu se asi moc bát nemusím a budu se snažit trénink změnit ve prospěch kola. Psychicky pro mě asi nebude lehké vidět malý běžecký objem, ale teď je cíl ironmen. I když včera jsem se zaregistrovla na závod Jesenická stovka n azačátku května, to bude pěkný test formy si myslím :-D

4 fáze cesty do ráje

10. března 2017 v 13:24
Na včerejšek jsem spal jen 5 hodin a čekal mě náročný den. Vstávání v 6:30 ráno a hned na 7:15 Bootcamp. Takže hodina naplněná běháním, poskakováním a posilováním. Pro mě bonusově to znamenalo v průběhu hodiny 410 dřepův rámci mé dřepovací výzvy. Pak hurá do práce a učit Komunikační systémy.

a odpoledne to pokračovalo v rychlém sledu. V 16 hodin posilovna. V posilovně to včera celkem stálo za to. Na legpressu jsem vytlačil všechny cihličky co tam jsou, nějakých 167kg a na předkopávání navyšuj ipočet opakování s daným počtem cihliček. A jde vidět,že stehna snad síly trochu. Včera se dokonce stala nevídaná věc vzhledem k tomu,jak flákám horní polovinu těla v posilovně. Navýšil jsem tlaky s jednoručkama na 36kg, což bude bohužel asi konečná, protože v posilovně dostupná váha činek je v posilivně 42kg a to je váha z říše snů, na kterou jsem se pokud mě pamět neklame ani v mladším věku, při posilování i 5 krát týdně. Takže fitko dobré a ted se rychle nasvačit. Dal jsem si islandský vysokobílkovinový jogurt Skyr.

A už to zase pokračuje lehký běh cca 7km (za celý den cca 12km), přerušený hodinovým plaváním. Nooo snažil jsem se konečně začít pracovat na kraulu a co jsem se dozvěděl, že jsem těžký na spodek a dost se nadřu na udržení nohou ve správné poloze a že neumím se správně nadechnout. Budu bojovat, možná nakonec stejně budu plavat prsa, ale chci se toho kraula aspon trochu naučit.

Sumasumarum něco přes 4 hodiny sportu, 4 fáze tréninku. Ještě nejsem ironmen a možná nikdy nebudu, ale každopádně jsem dost crazymen.

Trápení a start

9. března 2017 v 13:54
Uplynulých 14 dní by spíš utrápených, ale něco se přece jen událo pozitivního. Skrz smrtelnou chlapskou nemoc kašílek jsem 14 dní skoro netrénoval. Byl jsem jen dvakrát v posilovně a největším přínosem bylo sednutí na kolo. Ujel jsem v sobotu 100km a v neděli si vychutnal první přechodový trénink 50km kolo a cca 17km běh. Takže dobrý přínos pro trénink. Naopak velký problém je, že jsem tři týdny už neplaval, ale zítra konečně zase jdu. Takže tolik o tom, co se událo a o trápení s nemocí a teď následuje výhled do budoucna.
Vzhledem k nemoci jsem se rozhodl, že musím začít rychleji sílit a že se můj trénink musí změnit. Momentálně nejsem v situaci, že bych nějak potřeboval naběhávat běžecký objem, potřebuji makat na plavání a zvýšit sílu nohou skrz kolo a makat na tempařských schopnostech na kole. A jak na to? Už jsem začal, tím, že jsem začal ve větší míře posilovat nohy v posilovně. Jedu nohy dvakrát týdně z toho jednou, trochu tvrději. A vypadá to, že přes nemoc pomalu budu sklízet plody své práce. Používané váhy rostou. Dalším krokem je trénování dynamické síly, které jsem včera začal. Zašel jsem si na schody a dal si pěknou sadu 6 variant vždy po 5 "výbězích": 1) vyběhnutí po jednom schodu = rychlé nohy, 2) vyběhnutí obschod, 3) sounož po jednom schodu 4) sounož obschod 5) po levé noze, 6) po pravé noze. Při změně cviku vždy 50 dřepů. Tím se dostávám zatím ke svému dalšímu plánu. 5. dubna odlétám do Irska a do té doby mám v plánu udělat 13333. Krásné číslo mi vymyslela moje Baruška :-D Já měl v plánu 10000 a ona mi to ještě trochu opepřila :-D. Už pár dní jedu a dostal jsem se zatím na 12220. No musím víc zabrat.

Rozhodně se teď musím víc než na běh zaměřit na kolo. Vše zvládat prostě nejde a tak ubude naběhaných kilometrů, což se budu snažit kompenzovat pár běžeckými "soustředěními" mimo Brno.